- 17.03.2020 1:29
- Nezařazené, Pro veřejnost
doc. Šmucler pacientům – video
Podstatou Programu Antivirus je částečná kompenzace celkových mzdových nákladů v podobě náhrad mezd náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou, mimořádnými opatřeními, krizovými opatřeními souvisejícími se šířením nákazy COVID-19 a doprovodnými hospodářskými problémy zaměstnavatelů. Tento materiál vychází z Manuálu pro zaměstnavatele, verze 1.0, zpracovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí (dostupný zde: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1443715/Manual_Program_Antivirus.pdf/eacabb67-657a-42d3-2279-82ae3280b1fa), a konkretizuje jej pro použití v situacích vyskytujících se u poskytovatelů zdravotních služeb v oboru zubní lékařství.
Náhrada mzdy je plnění, které je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci v době, kdy zaměstnanec ze zákonem vymezených důvodů, které mohou být jak na jeho straně, tak na straně zaměstnavatele, nekoná práci. Rozsah náhrady mzdy se liší podle toho, proč zaměstnanec nemůže vykonávat práci. Tyto rozdíly program Antivirus reflektuje ve dvou různých režimech podpory (režim A a režim B).
O podporu z programu Antivirus mohou žádat i zaměstnavatelé, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb v oboru zubní lékařství (s výjimkou těch, u kterých zaměstnanci nepobírají mzdu, ale plat), a to jak osoby samostatně výdělečně činné, tak právnické osoby (např. společnosti s ručením omezeným).
I. Obecné podmínky
II. Režim A: nucené omezení provozu a karanténa
a) Nucené omezení provozu poskytovatele
Poskytovatelé zdravotní služeb v oboru zubní lékařství nejsou ve svém provozu dotčeni žádným plošným úředním opatřením. O nucené omezení provozu tak v praxi může jít zatím jen v případech jednotlivých poskytovatelů, kterým byla uložena karanténa krajskou hygienickou stanicí.
Pokud byl konkrétnímu poskytovateli zakázán či omezen provoz jeho zdravotnického zařízení rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví (např. krajská hygienická stanice), vzniká na jeho straně překážka v práci a zaměstnanci mají právo na náhradu mzdy ve výši 100 % svého průměrného výdělku.
Rozhodující jsou opatření platná v době vzniku překážky v práci, tj. v době, za kterou bude zaměstnavatel žádat o poskytnutí příspěvku.
Výše příspěvku
Výše příspěvku činí 80 % náhrady mzdy, včetně odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání překážek v práci. Rozumí se odvody jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele. Proto lze pro zjednodušení říci, že příspěvek činí 80 % mzdových nákladů (superhrubá mzda). Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance však činí 39 000 Kč.
b) Karanténa
Zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, je zaměstnavatel povinen v průběhu prvních 14 dnů vyplácet náhradu mzdy ve stejné výši jako v případě pracovní neschopnosti.
Za karanténu se považuje i situace, kdy výkonu práce brání izolace. Jde o případy, kdy se zaměstnanec nemůže dostat do práce, protože bydlí v izolované oblasti (po jistou dobu např. města Litovel, Uničov a okolní obce), anebo protože jeho zaměstnavatel se nachází v izolované oblasti.
Za rozhodnutí o karanténě se považuje též eNeschopenka v případě, že v poli „profese“ je vyznačeno slovo „karanténa“.
Výše příspěvku
Výše příspěvku zde činí 80 % náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání karantény, tedy nejdéle za 14 dnů. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance i zde činí 39 000 Kč.
III. Režim B: Související hospodářské potíže
a) Nedostatek významné části zaměstnanců
Jde o situaci, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, protože významná nebo klíčová část ostatních pracovníků není v práci (nemoc, karanténa, péče o dítě apod.). Typické příklady:
Pozor: o překážce v práci a o náhradě mzdy, a tedy ani o příspěvku z programu Antivirus nelze uvažovat, jestliže v práci chybí zdravotní sestra zubního lékaře, který je sám zaměstnavatelem (OSVČ). Věcně bude situace stejná jako v příkladu uvedeném pod písm. c), protože zubní lékař nebude moci bez asistence ošetřovat pacienty, protože tento zubní lékař není zaměstnancem, nepřísluší mu náhrada mzdy ani její kompenzace z programu Antivirus.
b) Prostoj
Prostojem se rozumí situace, kdy zaměstnavatel nemá práci pro své zaměstnance, protože mu chybí zdroje (dodávka elektřiny, tepla, materiály). O prostoj se však nejedná, chybí-li zaměstnavateli osobní ochranné pracovní pomůcky.
Prostoj je překážkou v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnancům náleží náhrada mzdy ve výši 80 % jejich průměrného výdělku.
c) Částečná nezaměstnanost (tzv. kurzarbeit)
Jde o situaci, kdy do ordinace chodí málo pacientů. Může se stát, že zaměstnavatel v důsledku toho nemá pro všechny své zaměstnance dost práce (např. objednaní pacienti se omlouvají, chodí jen akutní pacienti, které lze zvládnout v ranních hodinách, případně na jednom křesle apod). Zaměstnavatel může v takovém případě vůči těm zaměstnancům, jimž je schopen dočasně přidělovat práci jen v části jejich pracovní doby, uplatnit jako překážku v práci tzv. částečnou nezaměstnanost (§ 209 zákoníku práce). Jde o to, že v té části sjednané pracovní doby, ve které jim zaměstnavatel nepřidělil práci, mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ve výši, kterou zaměstnavatel dohodne s odborovou organizací, a pokud u něj žádná nepůsobí, tak ve výši, kterou zaměstnavatel určí ve vnitřním předpisu, nejméně však ve výši 60 % průměrného výdělku.
Příklad: poskytovatel v oboru zubního lékařství, u kterého nepůsobí odborná organizace, zjistí, že v důsledku epidemie přicházejí jen akutní pacienti, které zvládne ošetřit v době mezi 7. a 9. hodinou ranní. Po zbytek ordinační doby nemá pro svého zaměstnance práci. Může tedy vydat vnitřní předpis, ve kterém určí, že zaměstnancům, jimž v důsledku snížené poptávky po službách zaměstnavatele nelze přidělit práci v rozsahu sjednané pracovní doby, bude poskytována náhrada mzdy ve výši 60 % jejich průměrného výdělku. Dotčeným zaměstnancům pak oznámí, že je přechodně schopen jim přidělovat práci v pracovní dny jen v době od 7 do 9 hod. Za takto odpracovanou část sjednané pracovní doby náleží dotčeným zaměstnancům sjednaná mzda, za zbytek sjednané pracovní doby, kdy nepracovali, pak náhrada mzdy ve výši 60 % jejich průměrného výdělku.
Vnitřní předpis musí být vydán nejpozději v den, ve kterém má být částečná nezaměstnanost vůči zaměstnancům uplatněna. Vzor vnitřního předpisu je uveden v příloze. S vnitřním předpisem je třeba seznámit zaměstnance, kterých se má částečná nezaměstnanost týkat.
Výše příspěvku
Ve všech případech zahrnutých v režimu B činí výše příspěvku 60 % náhrady mzdy, včetně odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání částečné nezaměstnanosti. Rozumí se odvody jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele. Proto lze pro zjednodušení říci, že příspěvek činí 60 % mzdových nákladů (superhrubá mzda). Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance však činí 29 000 Kč.
IV. Postup při podání žádosti o příspěvek
Žádosti o příspěvek je možno podávat od 6. dubna 2020. Podrobný postup při podání žádosti o příspěvek je uveden na webové stránce Ministerstva práce a sociálních věcí https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus, a to včetně videomanuálu. Postup zaměstnavatele lze shrnout takto:
Mgr. Jiří Slavík
Vzor vnitřního předpisu a oznámení zaměstnancům [.docx]